Ano, vím, dlouho jsem se tomuto webu nevěnovala. A to jsem si ho tak vymazlovala! Tento článek bude tedy jakýmsi shrnutím toho, co se všechno během uplynulého roku až dvou odehrálo.
Odehrály se velké změny. Přišly velké nápady, které jsme pomalu ale jistě proměnili v realitu.
Stěhování na Madeiru
Tak jsme do toho práskli! Odstěhovali jsme se na Madeiru.
Prvním velkým rozhodnutím bylo, že prodáme dům. Ze začátku jsme hned začali hledat jiný. Nové místo pro nové začátky. Moc se nám to ale nedařilo a žádný nesplňoval naše kritéria.
A najednou přišel nápad. Proč bychom hned měli zase kupovat dům? Brát si hypotéku, zavazovat se zase k placení a uvázat se na jedno místo? Navíc teď, když jsou ceny nemovitostí tam, kde jsou, by to opravdu nebyl nejlepší nápad. Co si takhle konečně začít plnit sny a pořádně cestovat?
Ale nějakou základnu by to chtělo, máme děti, nemůžeme být každý týden jinde. Ale co třeba každý měsíc? Nebo každého čtvrt až půl roku? A co se prostě někam přesunout, udělat si tam onu základnu a odtud cestovat po okolí? Ať už to bude trvat 3 měsíce nebo 2 roky.
Tenhle nápad se nám jevil jako nejlepší. A tak jsme začali vybírat základnu.
Naše kritéria byla: Teplo, hory, příroda, moře, cenová dostupnost a dobrá zdravotní péče.
Jako první nás napadl ostrov Roatán a jeho Czech Village. Kvůli cenám letenek nám ale brzy došlo, že bychom za zbytkem rodiny nemohli létat tak často, jak bychom si přáli. A ani oni k nám. Navíc kvůli velkému časovému posunu bychom museli oba dost překopat svá podnikání nebo pracovní návyky. A tak jsme začali hledat jinde.
Jako další návrh byly Kanárské ostrovy, po bližším prozkoumání Tenerife.
Po pár týdnech nám padly do oka Azorské ostrovy. Ovšem kvůli častým dešťům a lidem, kteří údajně nejsou na přistěhovalce moc zvědaví, jsme i od tohoto místa pro dlouhodobější pobyt upustili. Nicméně se tam chystáme na dovolenou.
Nakonec vyhrála Madeira. Momentálně tu s dětmi už asi 2 měsíce jsem a užíváme si krásné počasí přes den, parky, dětská hřiště, moře, přírodní bazény i umělá koupaliště. Už se těším, až po příjezdu manžela budeme prozkoumávat i hory, lesy a levády.
Kdybyste si chtěli počíst, jak proces stěhování probíhal, píšu o tom v těchto dvou článcích:
Stěhování na Madeiru – hledání ubytování, balení a odlet
Stěhování na Madeiru – přílet, cesta z letiště, ubytování
Určitě vás napadla otázka, jak tento plán realizujeme s dětmi, když je u nás stále povinná školní docházka.
Domácí vzdělávání dětí
Tohle bylo velké rozhodnutí číslo dvě. Já, zarytá odpůrkyně domácího vzdělávání, jsem tento svůj postoj začala měnit velmi brzy po nástupu staršího syna do 1. třídy. Při nástupu už uměl číst, psát i počítat a zajímal se o počítání se zápornými čísly. Do školy se velmi těšil. Brzy ale přišlo zklamání. Zatímco celá třída se učila číst jednotlivá písmenka, syn měl už přečtenou svou první knížku, kterou přečetl celou kompletně sám. Ve škole se nudil a nebyl schopný udržet pozornost a s ostatními dětmi se učit jednotlivá písmenka a sčítat 2 jablíčka a 1 jablíčko.
Naše paní učitelka na to však nebrala ohledy ani po několika mých e-mailech a návštěvách, dokonce ani poté, co jsem do školy přinesla potvrzení ze specializovaného pracoviště, že by měla k synovi přistupovat jinak. Spíš se na něj zaměřila ještě víc a syn byl ze školy tak nervní, že mi doma začal i zvracet, když přišla neděle večer. Brzy tak doma padlo rozhodnutí.
O domácí vzdělávání jsem se začala aktivně hodně zajímat a podnikat více kroků k tomu, abych „to zvládla“. Mezitím syn ještě přestoupil na jinou ZŠ. Nyní je třeťák a kompletně v domácím vzdělávání.
Mladší syn je předškolák, také v domácím vzdělávání. I on už čte, začíná psát a v matematice je minimálně na stejné úrovni jako jeho starší bratr.
Škody způsobené školou na sebevědomí a chuti do poznávání staršího syna napravujeme s manželem a lektory cizích jazyků, které syna neskutečně baví, velmi pomalu. Ale jde to. Škoda jen, že jsme to neudělali dřív.
Svět potřebuje osvětu ohledně domácího vzdělávání i ohledně intelektově nadaných dětí.
Ano, řekli jsme si „Ano“!
Některým z vás, kteří mě znáte nebo jste znali dříve, možná neunikla změna mého příjmení ani to, že najednou píšu o svém „manželovi“. Ano, to byl ten třetí velký krok.
Byli jsme spolu už 12 let a mám dvě děti. Tak jsme do toho práskli a vzali jsme se.
Dva roky plánování, dva měsíce akce
Na to, jak dlouho jsme to všechno plánovali a na vše se připravovali, zabrala celá ta akce v podstatě dva měsíce. Dům jsme prodali velmi rychle, což jsme vůbec nečekali. Mezitím proběhla svatba, do dvou týdnů od svatby vystěhování domu, velká rodinná dovolená a do dalších tří týdnů odlet na Madeiru.
Byl to fičák, ale jsme tu! 🙂
Tak na nové začátky! 🙂
