Jak probíhalo naše stěhování na Madeiru? Letadlo nám přistává a my se kocháme výhledy na tu nádheru. Těšíme se, až přistaneme, budeme moct vystoupit a jít vstříc novému životu. Madeiro, už jsme tu!
Jaký byl let?
Svůj předchozí článek jsem zakončila tím, že sedíme v letadle a míříme směr Madeira. Ano, pro kluky jsem měla zábavu v podobě notebooku plného pohádek (k tomu sluchátka, abychom nikoho nerušili), knížek, pastelek a papírů a samozřejmě taky mobilů. Let jsme tak zvládli celkem v pohodě.
To samé se ovšem nedá říct o jiné mamince jistých holčiček, kterým mohlo být dohadem kolem 7 a 5 let. Maminka zřejmě podcenila přípravu a holčičky se nudily. A asi vám nemusím popisovat, co takové znuděné děti dokážou. Chudák maminka vypadala hodně nešťastně a očividně litovala, že se s dětmi sama na takovou cestu vydala. Nezapomněla to několikrát svým dcerám zopakovat. Holky si z toho ale očividně nic nedělaly a stále běhaly po letadle a sedaly na jiná volná sedadla a křičely u toho na celé kolo.
Tím nechci říct, že jsou mí kluci nějací andílci. Když se nudí, je to hotová pohroma. O to pyšnější jsem na nás byla, že jsme nudě dokázali předejít i za tu cenu, že skoro celou cestu kluci koukali do monitoru nebo do displeje. Maminky holčiček mi bylo líto. Ostatních spolucestujících taky.
Přistávání na Madeiře
Přistávání na Madeiře může být docela adrenalin. Přistávací runway madeirského letiště je totiž docela krátká, a proto letadlo musí klesat rychle. Když fouká, což se stává často, musí letadlo svůj pokus o přistání klidně i několikrát zopakovat, než se to povede. A když se to nepovede, protože fouká fakt hodně, musí pilot letadlo odklonit a přistát někde jinde. Třeba přímo v Portugalsku, na Tenerife apod. Cestující tak mají možnost strávit pár hodin až dní své dovolené na nečekané zastávce.
My jsme měli štěstí na příjemné počasí a přistání se zadařilo na první pokus. Ale to rychlé klesání znát bylo. Bolely nás uši a bylo nám zle od žaludku. Nejhůř to snášel starší syn Marťa, který o tom mluvil následně ještě několik měsíců.
Nicméně jsme úspěšně přistáli.
Na zavazadla jsme klasicky chvíli čekali. A když už se zdálo, že mé kamarádce jediný batoh, který jí v Praze nabídli odbavit zdarma, aby ho nebrala na palubu, ztratili, objevil se jakýsi pán v uniformě a portugalsky nás navedl k úplně jinému pásu, u kterého tento batoh naštěstí byl.
Test na Covid
Jelikož se psal srpen roku 2021 a já nebyla očkovaná, musela jsem podstoupit PCR test na Covid. Byl to můj první test vůbec. Do té doby jsem ho absolvovat nepotřebovala. Vlastně jsem veškeré covidové testy absolvovala jen na Madeiře, nikde jinde. Musím ale říct, že paní zdravotnice byla velmi milá, opatrná a neustále se mi omlouvala. 🙂
Následně jsem dostala ponaučení, že mi výsledky přijdou e-mailem a do té doby se mám zdržovat na ubytování. Taky jsem s nějakým pánem z letiště vyplnila krátký dotazník o svém plánovaném pobytu.
Výsledky přišly tuším během noci, takže do nějakých 6 hodin (z původních avizovaných 12) jsem věděla, že jsem negativní, a mohu si tedy ostrova začít užívat naplno.
Doprava z letiště
Cesty z letiště do hlavního města Funchal není třeba se bát. Není nutné shánět taxi nebo si půjčovat auto na letišti, kde to bývá výrazně dražší než půjčení ve městě.
Z letiště pravidelně každou hodinu odjíždí Aerobus, který vás pohodlně dopraví do Funchalu, kde má několik zastávek. Poslední zastávka je na Praia Formosa. Jezdí zhruba od půlnoci do 22:00 nebo 23:00, podle toho, který je den. Cena za jednosměrnou jízdenku pro dospělého je 5 € a za zpáteční 8 €. Děti do 12 let platí 2,50 €.
V autobusu svítí lišta s názvy zastávek, kde se zrovna zastavuje. Navíc to řidič také obvykle hlásí. Takže se nemusíte bát, že byste přejeli nebo vystoupili příliš brzy. A i kdyby, ve Funchalu je autobusová síť tak hustá, že stačí mrknout do Google map, najít nejbližší zastávku a počkat si na autobus se správným číslem, který vás doveze, kam potřebujete. Ovšem pozor, takto hustá autobusová síť je opravdu jen ve Funchalu (o tom někdy příště).
Cesta trvá necelou hodinu. Dost jsem se tomuto údaji divila. Přišlo mi, že trvala mnohem kratší dobu. Celou cestu jsme se kochali výhledy a krásami ostrova, které jsme z autobusu zahlédli.
Ceny ubytování na Madeiře
Vystoupili jsme na naší zastávce a vydali se podle Google mapy k našemu ubytování. Chvíli po nás na místo dorazila naše hostitelka Maria, ukázala nám překrásný obrovský byt T3 (3 ložnice, obývák, kuchyň, 2 koupelny, 2 balkony), sdělila pár informací, převzala peníze a odjela.
Musím říct, že byt v centru města s výhledem jak na moře, tak na hory a těmito dispozicemi byl opravdu luxusní. A cena 800 €/měsíc je naprosto pohádková.
Cenu však ovlivnila koronavirová situace a po Novém roce, resp. už před Vánocemi se brutálně zvedla.
A ceny ubytování se na Madeiře bohužel zvedají neustále. Stěhuje se sem nebo na středně dlouhou až dlouhou dobu jezdí lidé z Velké Británie, Kanady a USA a majitelé nemovitostí této příležitosti samozřejmě využívají. Ceny za ubytování jsou tak vysoké, že místní už si nemohou dovolit tu bydlet. Jejich platy rozhodně takto vysoké nejsou. Často se tedy stěhují v lepším případě z Funchalu do jiného bližšího města a za prací do Funchalu dojíždějí, v horším případě opouštějí Madeiru úplně.
Kam tento trend povede, je otázkou. Existují spekulace, že s tím udělá něco vláda a začne toto regulovat. Ovšem kdy? Půjde ještě situaci zachránit? Nestane se z Madeiry další luxusní destinace přeplněná turisty nabízející luxus místo klidu v překrásné přírodě? Byla by to obrovská škoda.
Rozhodně je dobré s tímto při stěhování na Madeiru počítat.
