Meteora patří k místům, která na fotografiích vypadají skoro neskutečně. Kláštery posazené na vrcholcích mohutných skal, hluboká údolí a úzké cesty vinoucí se krajinou. Při plánování návštěvy ale rychle narazíte na praktické otázky. Kde zaparkovat, co si obléct, jak platit vstupné a kolik klášterů se vlastně vyplatí navštívit?
Autem až mezi skály Meteory
Do Meteory jsme přijeli z našeho ubytování ve městě Volos. Pokud se ale chystáte jen do Meteory, doporučuji se ubytovat blíž. Už samotná cesta mezi skalními věžemi stojí za to. Čím více se blížíte ke klášterům, tím častěji máte chuť zastavovat a fotit. Silnice vede mezi skalami a propojuje jednotlivé kláštery i vyhlídková místa.
Naším cílem byl klášter Velká Meteora neboli Monastýr Přeměny Páně. Je největším a nejstarším z meteorských klášterů a stojí na nejvyšší skále v celé oblasti.
Navigace nás dovedla bez problémů až k němu. Přijeli jsme přibližně v 8:30 a auto nechali podél příjezdové silnice, stejně jako prakticky všichni ostatní.
My jsme měli ještě relativně štěstí a našli jsme místo poměrně blízko ke klášteru. Čím později přijedete, tím dál pravděpodobně zaparkujete. V hlavní sezoně se okolí klášterů rychle zaplní a problémem nemusí být pouze parkování, ale také provoz autobusů a dalších aut na úzké silnici.
Také doporučuji vzít si s sebou dostatek pití a svačiny.

Foto: Jana Švec
Ke klášteru po více než 300 schodech
Od silnice vás čeká nejprve cesta dolů, potom přechod mezi skalami a nakonec výstup ke klášteru. Velká Meteora patří společně s klášterem Nejsvětější Trojice k nejhůře přístupným klášterům v Meteoře. Ke vstupu vede přes 300 schodů.
Nejedná se ale o žádný horolezecký výkon a běžně pohyblivý člověk cestu bez problémů zvládne. Je ale dobré vědět, že schody opravdu existují a v řeckém vedru se člověk zadýchá podstatně rychleji. Naštěstí ten výstup „rozmělní“ fronta na vstupné. 😀 Každopádně ale nic pro kočárek.
Vstupné, děti a placení kartou
Vstupné do kláštera činilo při naší návštěvě 5 eur za osobu starší 12 let. Hodně se uvádí, že platba lze pouze v hotovosti. Nicméně nyní už i sem dorazily moderní technologie a ve Velké Meteoře je možné platit kartou. Přesto bych si několik eur v hotovosti pro jistotu nechala, zvlášť pokud plánujete navštívit i jiné kláštery nebo kupovat něco menšího cestou.
Nejmladšímu synovi bylo jedenáct, ale protože je na svůj věk hodně vysoký, trochu jsem čekala, zda po nás nebudou chtít jeho věk doložit. Nikdo se však neptal a žádný doklad vidět nechtěl.
Otevírací doba se během roku mění a kláštery mají také zavírací dny. Před cestou je proto lepší zkontrolovat aktuální informace přímo na jeho webu, ne ve starším článku nebo několik let staré recenzi.

Foto: Jana Švec
Co si obléct do Meteory
Meteorské kláštery nejsou jen historické památky. Stále jde o fungující náboženská místa, čemuž odpovídají také pravidla oblékání. Návštěvníci musejí mít zakrytá ramena a kolena a oblečení by mělo působit přiměřeně místu. Ženy musejí mít sukni pod kolena. Ne kalhoty ani legíny, ale sukni nebo šaty.
Já jsem měla tílko, přes které jsem si před vstupem oblékla krátké bolerko s dlouhým rukávem. Přes kraťasy jsem si natáhla lehkou sukni pod kolena. Obojí jsem si po opuštění kláštera vysvlékla a schovala do batohu. Manžel měl kalhoty s odepínacími nohavicemi a triko s krátkým rukávem.
U vchodu půjčovali šátky a zavinovací sukně návštěvníkům, kteří vhodné oblečení neměli. Spoléhat bych na ně ale nechtěla. Vlastní lehká sukně nebo větší šátek v batohu nezabere skoro žádné místo a nemusíte řešit, kdo měl zapůjčený kus oblečení před vámi.

Forot: Jana Švec
Co uvidíte uvnitř Velké Meteory
Po vystoupání posledních schodů se dostanete do areálu, který je podstatně větší, než při pohledu ze silnice vypadá. Najdete tu kostel, malé nádvoří, historické místnosti i výstavní prostory. Klášter dnes návštěvníkům přibližuje také každodenní život mnichů a historii Meteory.
Z některých míst se otevírá krásný pohled na okolní skály a další kláštery. Člověk se zároveň těžko ubrání otázce, jak sem lidé kdysi dopravovali stavební materiál, zásoby a nakonec i sami sebe.
V klášteře můžete zůstat jak dlouho chcete, zvlášť pokud vás zajímá historie a chcete si podrobně prohlížet expozice. S dětmi nebo puberťáky ale podle mě není nutné číst každý informační panel. Mnohem lepší je projít areál v klidu, zastavit se na vyhlídkách a odejít dřív, než se návštěva promění v povinnou kulturní výuku.

Foto: Jana Švec
Za výhledy nemusíte jen do kláštera
Po návštěvě Velké Meteory jsme nepokračovali k dalšímu klášteru. Vedle stánků se suvenýry je plot s brankou, kterou se dá projít na cestičku. Ta vede na skály s neuvěřitelnými výhledy. Můžete se držet cesty, ale můžete také vylézt na kameny a připadat si jako v oblacích. Jen s malými dětmi doporučuji obezřetnost. Nejsou tu žádné ploty ani jiné záchranné prvky a jste opravdu vysoko.
Právě tahle část výletu nás ale všechny bavila nejvíc. Když vystoupíte na jednu z přístupných skal, otevře se před vámi krajina bez zdí, zábradlí a davu lidí. Vidíte skalní věže, kláštery i silnici hluboko pod sebou a konečně máte prostor si celé místo pořádně prohlédnout. Doporučuji ale pořádné boty a oblečení, ve kterém se vám dobře pohybuje, což sukně pod kolena ani sandály opravdu nejsou.

Foto: Jana Švec
Opravdu musíte navštívit několik klášterů?
Před cestou můžete snadno získat pocit, že když už jedete do Meteory, měli byste navštívit alespoň tři nebo čtyři kláštery, nejlépe však všech šest. Každý má jinou historii, výzdobu a výhledy.
My jsme si vybrali pouze Velkou Meteoru. Prošli jsme si klášter, nádvoří a výstavní prostory, zastavili se na vyhlídce a potom se vydali na skály. Se dvěma puberťáky to byl myslím velmi rozumný kompromis.
Viděli jsme to nejdůležitější, ale nemuseli jsme celý den přejíždět od jednoho kláštera ke druhému a přesvědčovat děti, že dalších 300 schodů k dalším výstavám bude určitě skvělý zážitek. Díky tomu jsme si nechali čas i na volnější procházku, která nakonec patřila k nejhezčím částem dne.
Návštěva jednoho kláštera rozhodně neznamená, že jste Meteoru odbyli. Někdy je lepší vidět méně míst, ale opravdu si je užít. Zvlášť cestujete-li s dětmi, které už jsou dost velké na vlastní názor na rodinný vzdělávací program. 🙂

Foto: Jana Švec

Foto: Jana Švec



