Opravdu hodně ráda chodím na procházky. Když jde někdo se mnou, je to skvělé. Ale i tak, ráda se procházím sama. K čemu je to dobré? Vázne u vás doma komunikace? Běžte se projít! Spolu! Jít na procházku nebo na túru jen s partnerem je super v tom, že jste spolu sami a nic vás neruší. Ani děti, práce, ale ani žádný seriál či film. A vy tak máte možnost probrat věci, na které jindy není prostor. Jde to tak nějak samo, bez nějaké křeče či ostychu. Ať už se jedná o chod domácnosti, výchovu dětí, nápady do podnikání, nebo velké plány do budoucna. Takže jestli s partnerem potřebuješ něco vyřešit, o něčem si promluvit, vytáhni ho na procházku nebo na túru. Při procházce s dětmi zase objevujete přírodu a její krásy a zákonitosti. Ano, občas také nástrahy. 😀 S většími dětmi už se dá realizovat i podobný bod, jako s partnerem. Komunikace. I se svým dítětem teď máš možnost si pěkně popovídat. Potřebuješ si utřídit myšlenky? Jdi se projít! Sama! Úplně o něčem jiném ale je chodit na procházky sama. Proč to dělám a co mě na tom tak baví? Nad čím přemýšlím? To záleží na tom, co momentálně v životě řeším. Ale jedno je jasné. Vždycky dojdu k myšlenkám, které mě do té doby ani jen nenapadly. A tak se často stane, že i když mám třeba stres z nějakého rozhodnutí, které nemohu rozlousknout, při sólo procházce to vyřeším. Nebo alespoň dostanu jiný náhled na danou situaci. A jelikož jsem sama a jdu si svým tempem, nad kterým nemusím přemýšlet, mohu tento nový náhled dále rozvíjet a přijít na spoustu nových řešení. Nebo jen na jedno – klíčové. A tímto si opět krásně pročistím hlavu. Domů pak dojdu s dobrou náladou hned ze tří důvodů. Takže, řešíš ve svém životě nějaký problém? Rozhoduješ se, kam posunout svou kariéru? Zda začít podnikat teď, nebo „až jindy“? Řešíš partnerskou krizi? Čeká tě jakékoliv jiné důležité životní rozhodnutí a ty si nejsi jistá? Běž se projít! Choď. Svým tempem, ale dlouho. Nemysli na nohy, na čas, nemysli ale ani cíleně na svůj „problém“. Prostě běž a kochejte se okolím. Ono to pak přijde tak nějak samo. A když ne, tak sis aspoň vyčistila hlavu. 😉
Ostatní nemoci přestaly existovat? Aneb Je to pravda, říkali to v televizi!
Do naší země přišla pandemie koronaviru. Zlynčovali jsme za to pár turistů, kteří ho údaje „dotáhli“ z Itálie. Mohli jsme tak dát pandemii přesně datovaný začátek. Vše v naší zemi a téměř na celém světě se začalo točit jen kolem nemoci Covid 19. A když říkám vše, tak myslím opravdu vše. Navíc ostatní nemoci jakoby přestaly existovat. Když jsem četla článek o mladé ženě, které se kvůli „hygienickým podmínkám“ odkládá důležitá operace, nevěřila jsem tomu, Přišlo mi to přitažené za vlasy. Pak jsem ale mluvila s konkrétními lidmi a odcházela opravdu značně rozčarovaná. Případ 1# 75letá žena podstoupila na podzim 2019 operaci očí. Měla jít v březnu na kontrolu. Nesměla. Měla si zavolat, až se situace uklidní. Na kontrolu nesmí stále. Kapky do očí má již vypotřebované, oči jí bolí a zhoršuje se jí zrak. Nicméně na oční ji teď objednat nesmí. Musí čekat. Případ 2# 52letý muž prodělal v létě 2019 infarkt. Na přelomu března a dubna 2020 byl v lázních, kde kvůli dodržování „hygienických podmínek“ musel být pouze na pokoji, na proceduře nebo v jídelně (samozřejmě kontrolovaně). Ven mohl na 2-5 minut denně, samozřejmě sám. Před opuštění lázní zjistil, že lékař tam již není. Lázně se budou totiž zavírat. Dostal pouze zprávu, že se jeho stav zlepšil. Lékař ho však neviděl. Měl by jít na kontrolu ke speciálnímu kardiologovi. Ten ho však opět neobjedná, jelikož se nejedná o akutní případ. Musí čekat. Chtěl by si požádat o invalidní důchod. Ale stále musí čekat, protože ho nikdo nikde nevezme. Případ 3# 40letou ženu bolí zub tak, že polyká léky od bolesti jako lentilky. Zoufalá volá svému zubaři. Sestřička ji však neobjedná, nýbrž jí seřve, jestli jako neví, co se teď děje, a ať zavolá jindy. Případ 4# 5letý chlapec byl při preventivní prohlídce v únoru nachlazený, a proto nemohl absolvovat povinné očkování. Pomiňme nyní věčné téma „očkovat x neočkovat“, toho se tento článek netýká. Po uzdravení, když už by tedy bylo možné ho naočkovat, přišel strach, aby oslabený očkováním nechytil ten zákeřný Covid 19. Očkování se tedy odsouvalo s tím, že sestřička zavolá. Nutno podotknout, že daná sestřička si termíny a všechny „své“ děti pečlivě hlídá. Je polovina května a očkování se stále nekoná. Další případy Také jsem četla informace od jedné nejmenované lékařky o přibývajících případech prasklého apendixu. Lidé přece nepůjdou k doktorovi a do nemocnice už vůbec ne. Ještě by se tam nakazili. Vždyť je jen bolí břicho, to do zítra přejde… Je to pravda, říkali to v televizi! Co se týká případů starších lidí, nejen těch zmíněných, všimla jsem si, že veškeré informace mají pouze z televize. Nemají počítač, chytrý telefon, internet, nečtou články, relevantní informace. A hlavně je neumí filtrovat. Žijí v tom pověstném „Je to pravda, říkali to v televizi!“ Důsledkem toho je, že poslušně sedí doma, s nikým se nestýkají, s nikým se nebaví, jen sledují televizi. A nosí roušky. O mém pocitu z nošení roušek si můžete přečíst v článku Nesvoboda v roušce. A samozřejmě, protože je situace taková, jak „říkali v televizi“, nebudou přece nikoho otravovat svými problémy. Přece nebudou otravovat doktory, ti mají své práce dost. A ještě by se někde nakazili. Když jsem se své babičce zmínila, že 7letý syn, stejně jako spousta jiných dětí v jeho okolí, měl v únoru hodně silnou virózu se zvláštní kombinací příznaků, a že mám podezření, že mohl prodělat Covid 19, málem se rozplakala hrůzou. Jaké je skutečné riziko a kam až poroste? Takže, jak to tedy je? Opravdu ten zákeřný Covid 19 vymýtil všechny ostatní nemoci? Nebo je jen odsunul někam hodně daleko z žebříčku důležitosti a máme se naučit žít bez lékařské pomoci? Myslím, že to hlavní riziko nemoci Covid 19 je někde úplně jinde než v ní samotné. Izolace občanů od sebe navzájem, jejich odkázání na sledování zpráv v TV a jen a pouze toho, co řekne a nařídí vláda… Tohle všechno je mnohem nebezpečnější než nemoc samotná. A co teprve výše zmíněná rizika pro ty, kteří trpím něčím závažným, ale kvůli pseudoriziku nakažení Covidem se nedostanou k odborníkovi? Jak daleko to ještě zajde?