7 tipů, kam s dětmi do Andalusie i za opicemi na Gibraltar

S dětmi do Andalusie, klenotu jižního Španělska, jsme se podívali hned dvakrát v jednom roce, když bylo dětem 5 a 2 roky. Nevynechali jsme ani výlet na Gibraltar. Přečtěte si, co se líbilo nám, co dětem, ale i to, co se tak úplně nepovedlo.

Andalusie

Jako nejvhodnější dopravu jsme s dětmi do Andalusie zvolili letadlo, a to konkrétně přímý let z Bratislavy do Malagy. Ubytování jsme však měli v přímořském městečku Fuengirola, kam jsme se přesunuli pohodlně vlakem. Vlak je v Andalusii skvělou volbou – je čistý, klimatizovaný a nabízí krásné výhledy na krajinu.

Pro obě děti šlo o první let v životě, tak bylo potřeba jim vymyslet nějakou zábavu. Více o tom, jak zabavit děti na cestách, píšu v tomto článku.

Co se týče ubytování, zvolili jsme soukromý apartmán, který se nacházel jen kousek od moře. Poskytl dostatek prostoru a svobody, což je s dětmi k nezaplacení. Mohli jsme si sami vařit, což nám ušetřilo peníze, a zároveň nám to umožnilo připravovat jídla, na která jsou děti zvyklé.

Kromě dvou ložnic a kuchyně s jídelnou jsme měli k dispozici i prostornou terasu a společnou zatravněnou plochu v kondominiu. Samozřejmostí na jakémkoliv pobytu je pro nás také wi-fi jak pro práci, tak pro pohádky a nyní i vzdělávání pro děti.

Pro cestování s dětmi obecně doporučujeme zvážit apartmány před hotely. Nabízejí větší flexibilitu a soukromí. Samozřejmě, pokud preferujete pohodlí a služby all-inclusive, rodinné hotely s dětskými kluby a animačními programy jsou také skvělou volbou. V Andalusii najdete širokou nabídku ubytování pro všechny typy cestovatelů. Záleží jen na vašich preferencích a rozpočtu. A pokud se chcete svěřit do rukou kvalitní cestovní kanceláře, doporučuji cestovní kancelář Rady na cestu.

Po okolí Fuengiroly a Málagy se můžete pohodlně pohybovat již zmíněným vlakem. Na větší průzkumy a výlety však doporučuji půjčit si auto.

Sevilla – perla Andalusie

Sevilla, hlavní město Andalusie, nás okouzlila svou energií a bohatou historií. Pro děti byl největším zážitkem Alcázar, královský palác s nádhernými zahradami, kde se mohly proběhnout a objevovat skryté chodbičky.

Pro zájemce je tu i možnost projížďky kočárem taženým koňmi, která vám nabídne jiný pohled na město.

Jistě vás zaujme i katedrála – impozantní gotická stavba – nebo výstup na Giraldu, zvonici s úchvatným výhledem na Sevillu.

Na Plaza de España, náměstí s kanálem a barevnými dlaždicemi, si můžete užít také plavbu na lodičce a procházku po rozlehlém prostranství.

Sevilla je zkrátka město, které má co nabídnout celé rodině. A i když jsme tam z Fuengiroly jeli půjčeným autem poměrně dlouho, rozhodně nelitujeme.

Málaga – slunce, pláže a Picasso

Do Málagy jsme se z Fuengiroly pohodlně dopravili vlakem. Toto pulzující město nás přivítalo slunečným počasím a atmosférou přímořské pohody. Děti si zde užijí pláže s jemným pískem a pozvolným vstupem do moře i procházky po malebném přístavu lemovaném kavárnami a cukrárnami. Vydovádět se a nabrat nové síly děti můžou na různých dětských hřištích mezi palmami u promenády nebo například při procházce v Parku Málaga, který rozhodně stojí za návštěvu.

Navštívit můžete i Picassovo muzeum.

Ronda – město na skále

Pokud se vydáte s dětmi do Andalusie, rozhodně musíte navštívit město Ronda položené na skalním útesu. Nás ohromilo svou jedinečnou atmosférou. A protože oba mí synové jsou milovníci skal už odmalička, byl to pro ně naprosto fascinující zážitek.

Stejně tak procházka po Puente Nuevo, mostě spojujícím starou a novou část města. Nejen děti, ale i dospělé rozhodně zaujme hluboký kaňon El Tajo, který se pod mostem otevírá.

Ronda je sice menší město, ale nabízí úchvatné výhledy a nezapomenutelnou atmosféru. Stejně tak si ale užijete i cestu do Rondy a z Rondy. Ty výhledy prostě stojí za to!

Výlet do hor Mijas – sucho a tak trochu jiná příroda

Jeden den jsme se rozhodli pro výlet do hor Mijas. Procházka po značených stezkách nám nabídla sice krásné výhledy na okolní krajinu, ale to sucho nás tak nějak ubíjelo. Rozhodně to není procházka přírodou, jakou si většina lidí představuje.

Nicméně i to patří k cestování a objevování a my i děti jsme si i tento výlet užili. Byl příjemným kontrastem k ruchu měst a pláží.

Mijas Pueblo – bílá vesnička

Malebná bílá vesnička Mijas Pueblo s úzkými uličkami a domy s květinami v oknech nás okouzlila svou andaluskou autenticitou. Děti se vyfotily na oslíkovi, typickém dopravním prostředku v této oblasti.

Procházka po hradbách s výhledem na pobřeží byla dalším nezapomenutelným zážitkem jak pro děti, tak pro nás dospělé.

Gibraltar – opičí království

K hranicím Gibraltaru jsme se z Fuengiroly vydali půjčeným autem. Cesta k hranicím proběhla hladce a parkování na španělské straně jsme našli bez problémů. Samotný hraniční přechod byl poměrně rychlý, stačily nám platné občanské průkazy nebo pasy.

Po překročení hranice jsme se rozhodli využít místní autobusovou dopravu, která je efektivní a cenově dostupná. A pan řidič byl velmi milý na nás i na děti. Autobus nás pohodlně dopravil do centra Gibraltaru. Chvíli jsme poseděli na náměstí a dívali se, jak si děti hrají a protahují celé tělo po cestě autem.

Zaujala nás národnostní směs místních občanů. Mezi zde žijícími a pracujícími jsme zaslechli i češtinu a slovenštinu.

Gibraltarská skála a všudypřítomní makakové

Lanovkou jsme vyjeli na vrchol Gibraltarské skály, odkud jsme doufali v dechberoucí výhledy. Bohužel nám počasí nepřálo a hustá mlha nám výhled zcela znemožnila. Byli jsme rádi, že vidíme sebe navzájem.

Už dole jsme všude viděli nápisy a varování, abychom nevytahovali jídlo ani nešustili se sáčky, protože makakové jsou všude, jsou zvědaví a všechno chtějí. Hlavně tedy to, co je k jídlu. A o jejich neodbytnosti jsme se přesvědčili na vlastní kůži.

Právě kvůli všem těm upozorněním na každém rohu jsem nechápala, že se nahoře objevila asi tříletá holčička s banánem v ruce. Samozřejmě, ihned přiskočila opice a banán jí sebrala.

Když jsme šli kolem restaurace, byli jsme svědky toho, jak jedna z opic vběhla dovnitř a během chvilky vyběhla ven s pytlíkem chipsů. Těžko říct, jestli okradla nějakého hosta, nebo si prostě skočila až za bar.

I my jsme měli osobní setkání s makaky, na které kluci dodnes vzpomínají (a to je jim 12 a 9).

Poučeni, že nesmíme vytahovat jídlo, nešustit a nedělat ani nic jiného, co by připomínalo vlastnictví jídla, jsme byli opravdu opatrní. Nicméně i tak se stalo, že se odněkud vynořila opice, skočila mému muži na batoh, který měl na zádech, ten rozepnula a začala z něj vyhazovat věci. Až se konečně dostala k naší svačině, sebrala ji a utekla.

Byla to opravdu velká opice a ač se to nezdá, měla velkou sílu a nešla setřást ani jinak zahnat. Děti byly opravdu dost vystrašené a bály se, aby nějaký makak nezaútočil i na ně.

Aspoň menší zadostiučinění jsme pocítili, když se k našemu „zloději“ připlížila jiná opice a naši svačinu mu sebrala a utekla s ní. Poučení: Nápisy a varování berte opravdu vážně a hlavně si hlídejte děti.

Dolů ze skály jsme se vydali pěšky, procházkou skrz přírodní rezervaci Upper Rock Nature Reserve. I přes nepřízeň počasí jsme si procházku užili. Objevovali jsme fascinující skalní útvary a vegetaci. Přírodní rezervace je domovem mnoha druhů rostlin a živočichů.

Cesta s dětmi do Andalusie a na Gibraltar nám dala zážitky a vzpomínky navždy

Naše dobrodružství v Andalusii i výlet s dětmi na Gibraltar byly nezapomenutelným zážitkem pro celou rodinu.

Děti získaly respekt k divokým zvířatům a dodnes mají co vyprávět.

Při první návštěvě si starší syn zamiloval španělštinu stejně jako já už dávno. Při druhé už si, kde to jen šlo, zkoušel základní fráze a většinu dospělých tím naprosto okouzlil.

Také to bylo jejich první setkání s mořem, což obzvláště u mladšího syna byl trošku problém. Slaná voda mu samozřejmě nechutnala a při hraní si na písečné pláži si každou chvilku protřel oči, samozřejmě rukou od písku. Naštěstí byly na každém rohu takové ty sprchy na nohy, kde jsme mu mohli oči umýt.

Při první návštěvě tu starší syn oslavil 5. narozeniny a dnes to (zpětně) považuje za jeden z nejhezčích dárků.

Navíc, jak ve Španělsku, tak na Gibraltaru, jsou lidé opravdu milí a vstřícní a děti tu nikdo nepovažuje za problém ani přítěž. Všichni se na ně usmívali, opláceli staršímu synovi jeho snahu o komunikaci ve španělštině celkově to byl skvělý a uklidňující zážitek.