Proč jsem se rozhodla s podnikáním začít a čeho jsem se bála

Žádný začátek není snadný. Obzvlášť v podnikání.

Každý bojujeme s něčím jiným, co nás děsí. A co nás taky brzdí.

Podnikání je fuj

Pro mě kdysi dávno bylo podnikání naprosto nepředstavitelné. Všude kolem sebe jsem viděla neúspěch po startu podnikání. Krach, dluhy.

Pak se rozjela velká vlna různých MLM podnikání. Spolu s MLM se rozjela snad ještě větší vlna všelijakých podvodných pyramid a letadel a spousta známých na to dojela.

Spokojená zaměstnankyně

Takže když jsem po maturitě, třech letech střídavě na dvou VŠ a půl roce na Kypru začala pracovat v bance a posléze v cestovce za 100 Kč na hodinu, byla jsem spokojená.

Přítel byl v té době taky zaměstnaný a já byla ráda. Podnikatelských pokusů už v mém okolí bylo dost.

Jenže postupem času nás to oba nějak přestávalo bavit.

V přítelově rodině navíc bylo podnikání úplně normální. Žádný krach, žádný stres, žádné dluhy.

Brzy začal podnikat i přítel. Pěkně pomaličku, souběžně se zaměstnáním, až už jenom podnikal. To se stalo chvíli po narození našeho prvního syna.

Na mateřské a nevyužitá

A já začala vidět, že podnikání není sprosté slovo.

Další impulz byl, že jsem si na mateřské připadala, že nic nedělám a jen blbnu. Tak jsem začala s psaním. Jednak jsem trochu přispěla do rodinného rozpočtu a jednak jsem udržovala mozek v kondici 🙂

Pak jsem vyzkoušela ještě další nějaké pokusy, ale nakonec jsem se k psaní stejně částečně vrátila.

Druhý syn, velká příležitost a myšlenkový převrat

Asi 9 měsíců po narození druhého syna se mi naskytla skvělá šance – první virtuální asistence. Práce byla fajn a peníze taky nebyly špatné.

Za pár měsíců mi došlo, že tohle nemůžu nechat jen tak uplavat.

Rozhodla jsem se, že do práce už se prostě nevrátím. Že už se nenechám buzerovat ani na každodenních poradách od vedení, ani u „svého“ stolu od klientů.

A tak jsem se do toho pustila. Podařilo se mi celkem brzy najít velkého klienta. A pak dalšího. Na mateřské to stačilo. Bohatě.

A mně se to zalíbilo. Jsem sama svým šéfem. Nenechám se buzerovat od nikoho. Klienty si můžu dovolit odmítnout a nemusím se bát žádného „padajícího lejna“.

Když letím, tak letím

A když se rozhodnu, že poletím k moři, tak se prostě sbalím a letím. Práci buď deleguji, nebo naplánuji tak, abych ji udělala před odletem a další až po příletu, případně si nějaký ten „hořák“ můžu vzít s sebou a udělat i u moře.

Pohoda k nezaplacení

Ano, na začátku jsem se podnikání bála. Chtěla jsem jistotu toho, že mi každý měsíc přistane na účtu ta stejná částka a když onemocním, tak se o mě stát postará.

Ale zjistila jsem, že psychická pohoda a volnost, svoboda, kterou mám díky podnikání, je k nezaplacení!