Cestování není jen o fotkách u palem a latte v kavárnách. Je to i zkouška charakteru, trpělivosti a slušného vychování. A ruku na srdce – všichni jsme už někdy potkali turistu, který zřejmě zapomněl, že je hostem. Pokud nechcete uvíznout v paměti stejně, přečtěte si těchto 10 bodů jak se nechovat při cestování.
1. Letadlo není karaoke bar a autobus není vaše obýváková sedačka
Pokud cestujete v dopravních prostředcích na cestách, myslete i na ostatní. Ano, i když se zrovna vaše dítě naučilo zpívat „Let it go“ pozpátku a máte nutkání to sdílet s celým vagonem.
Hlasité telefonáty, YouTube bez sluchátek nebo komentáře typu „To je ale díra!“ si schovejte na soukromí. Vaši spolucestující většinou netouží po tom, stát se vedlejším aktérem vašeho rodinného dramatu nebo radosti z výhodného ubytka.
2. Osobní hygiena: ano, i na cestách to chce mýdlo a deodorant
Člověk by si řekl, že to je samozřejmost. A přece – tu a tam to v letadle zavane tak, že i respirátor FFP2 zapláče.
Ať už se vydáváte na výlet v tropech nebo přesedáte mezi lety, zanedbaná hygiena dokáže zkazit dojem víc než ztracený kufr. Zvlášť pokud cestujete s dětmi, které si z vás berou příklad. Naučte je, že po týdnu v jednom tričku už možná nejde o „bohémský styl“, ale o sociální atentát.
3. „Ale my to doma děláme jinak!“ aneb Kulturní necitlivost level 100
Nejrychlejší způsob, jak se stát neoblíbenou, je přijít do nové země a hned začít vysvětlovat, jak by to u nás bylo lepší. Místní kultura není chyba v systému – je to systém.
Nechoďte do chrámu v plavkách, zouvejte se tam, kde je to zvykem, a určitě nefotografujte babičku na trhu bez dovolení. Základy etikety na cestách do zahraničí se dají zvládnout za jedno odpoledne s Googlem. A věřte, že místní vám to vrátí úsměvem (sice možná neupřímným, ale to je taky fajn).
4. Památky nejsou prolézačky a chrámy nejsou selfie studia
„Když to není na Instagramu, jako bych tam nebyla“ – ano, rozumíme. Ale pokud kvůli vaší fotce někdo zakopne nebo spadne ze schodiště Kolosea, možná to za ten like nestálo.
Nevhodné chování u památek zahrnuje i hlasité komentáře, dotýkání se exponátů a ignorování cedulí „Prosíme, mluvte potichu“. Vězte, že když to tam píší, fakt to nemyslí ironicky.
5. Smlouvání do poslední kapky krve aneb Vítězství za dvacet centů
Ano, v některých zemích je smlouvání běžné. Ale neznamená to, že je slušné udělat scénu kvůli banánu, který stojí o korunu víc než jinde.
Zneužívání pohostinnosti místních – ať už jde o přehnané nároky v hotelu, neustálé stížnosti nebo trapné dožadování se slevy na všechno – z vás nedělá vyjednavačku roku, ale spíš někoho, koho příště už nepozvou ani na čaj.
6. „Ale vždyť tu nikdo nejezdí podle pravidel!“ – to neznamená, že vy taky nebudete
Přechod na červenou? Řízení skútru v šatech a bez helmy, protože „to vypadá cool“? Parkování před školou v Bangkoku, protože „se to zrovna hodilo“? Ne. Fakt ne.
Ignorování dopravních pravidel není důkazem, že jste místní. Je to důkazem toho, že si myslíte, že turista může všechno. A to je přesně ta energie, které bychom se měly vyhnout.
7. Restaurace není casting na MasterChefa
„Tohle má být středně propečené?“, „Proč tu nemají tatarák?“ nebo „To má být pivo?“ – to jsou věty, které byste si měla nechat pro sebe. Prostě je vůbec nevyslovovat.
Nevhodné chování turistů v restauracích a památkách často pramení z přesvědčení, že zákazník je král. Jenže na cestách jste spíš princezna na návštěvě – a ta by se měla chovat slušně, ať už jí servírují rybí hlavu, nebo veganské kimchi.
8. Focení místních jako exotických zvířat
Dítě s banánem, stará paní s barevným šátkem nebo muž, co opravuje motorku nohama. Ne, to nejsou kulisy k vaší cestě. Jsou to lidi.
Focení bez respektu není jen nevhodné, ale v některých zemích i nelegální. Zeptejte se. Usmějte se. Občas vám dají mnohem víc než jen hezký obrázek – třeba příběh.
9. Věčné porovnávání s domovem: sport, který nikoho nebaví
„Tohle bychom u nás nikdy nedovolili.“
„Tohle je horší než čekárna na poště.“
„U nás by to bylo levnější, rychlejší a hlavně čistší.“
Stop. Pokud neustále porovnáváte s tím, co znáte, přicházíte o kouzlo toho, co právě poznáváte. A právě to je smyslem cestování, ne?
10. Turistka na steroidech: „Já tady platím, takže si můžu dělat, co chci!“
Ne, nemůžete. Vaše přítomnost v cizí zemi je privilegium, ne samozřejmost. Peníze turistů sice pomáhají ekonomice, ale to neznamená, že s nimi přichází právo chovat se neuctivě.
Ať už jste digitální nomádka, maminka na worldschooling cestě nebo cestovatelka s batohem, etiketa na cestách do zahraničí je váš největší parťák. Nezapomeňte ho doma.
Takže, jak se nechovat při cestování?
Jak se nechovat při cestování? Jako někdo, kdo zapomněl, že na světě není sám. Chovejte se jako host, který ví, že laskavost je univerzální jazyk a že dobrá nálada, trocha pokory a úcta ke světu kolem otevře víc dveří než kreditka v all inclusive resortu.
